V Maďarsku se životy těch, kteří žijí na ulici, zhoršují den za dnem. K drsným zimním teplotám se od června 2018 připojila úprava článku 22 maďarské ústavy, která zakazuje přespávat na ulici či k přespávání neadaptovaných prostorách v centrech měst. Nový dekret dává policejním složkám pravomoc vystěhovat každého, kdo spí na ulici a zkonfiskovat mu jeho majetek. Zákon udává, aby „všichni, kteří odmítají spát v zařízeních pro bezdomovce“, byli nejen „evakuováni“, ale také vystaveni sankcím s tresty sahajícími až k odnětí svobody, pokud budou potřikráte zastiženi „při činu“.
Přestože, jak dokládají dobrovolníci z Komunity Sant’Egidio v Budapešti, stále existují místa, kde jsou tito lidé tolerováni, vytvořila se mezi chudými atmosféra strachu. Ti se obávají opakovaných kontrol, a to zvláště v podzemních podchodech města. Mnozí z nich se tak odstěhovali na jeho periferii, kde přespávají v lesících a do centra docházejí jen ve dne.
Takový je případ Zsolta, milého a k ostatním pozorného mladíka. Po téměř deset let již žije na ulicích Budapešti, soustavně hledá nějakou práci a nepřestává doufat v lepší život. V současnosti musel navzdory tomu opustit podchod, kde přespával, a nyní tráví noci na kopci Gellért nebo pod mostem za městem, kde jsou teploty ještě drsnější. Stále s sebou nosí svůj batoh, protože má strach, že přijde i to málo, co má. Pro Komunitu je Zsolt drahým přítelem. Vždy se účastní jejích modliteb a společného jídla. Během liturgie na památku Modesty, během níž se letos připomínala jména lidí zemřelých na ulici, figurovalo také jméno Zsoltova otce (žili na ulici společně), jenž se obrátil ke křesťanství díky víře svého syna.