V těchto listopadových dnech se do Bangladéše vydal zástupce Komunity Sant’Egidio Alberto Quattrucci, aby distribuoval pomoc získanou z darů, které Komunita dosud přijala. Alberto se stal našim průvodcem denní realitou barmských uprchlíků:
„Je zde více než 80 uprchlických táborů – stany a baráky zhotovené z kusů plastu, dřeva a plechu postavené na příkrém terénu země a bláta vytvořeného dešti. To je prostředí, v němž bydlí množství rodin a spousta dětí. Rohingové jsou národem dětí, které prosí o to, aby mohly mít budoucnost, a jejichž život je každého dne ohrožován nedostatkem všeho, zvláště jídla a pitné vody. Z jejich tváří na vás hledí oči, až příliš velké, jejich těla jsou až příliš hubená, zkoušená hladem a únavou z dlouhých pochodů. Jsou to oči, které se na vás dívají s nadějí, zvědavostí, ale v nichž lze číst také bezmezný strach. Tyto oči jsou to, co se vás nejvíce dotkne, když vstoupíte do tohoto shluku chatrčí, jemuž se zcela neoprávněně říká ‚uprchlický tábor‘ a kde se Rohingové tísní.“