V těchto listopadových dnech se do Bangladéše vydal zástupce Komunity Sant’Egidio Alberto Quattrucci, aby distribuoval pomoc získanou z darů, které Komunita dosud přijala. Alberto se stal našim průvodcem denní realitou barmských uprchlíků:
„Je zde více než 80 uprchlických táborů – stany a baráky zhotovené z kusů plastu, dřeva a plechu postavené na příkrém terénu země a bláta vytvořeného dešti. To je prostředí, v němž bydlí množství rodin a spousta dětí. Rohingové jsou národem dětí, které prosí o to, aby mohly mít budoucnost, a jejichž život je každého dne ohrožován nedostatkem všeho, zvláště jídla a pitné vody. Z jejich tváří na vás hledí oči, až příliš velké, jejich těla jsou až příliš hubená, zkoušená hladem a únavou z dlouhých pochodů. Jsou to oči, které se na vás dívají s nadějí, zvědavostí, ale v nichž lze číst také bezmezný strach. Tyto oči jsou to, co se vás nejvíce dotkne, když vstoupíte do tohoto shluku chatrčí, jemuž se zcela neoprávněně říká ‚uprchlický tábor‘ a kde se Rohingové tísní.“
Z prvního přísunu obdržené pomoci jsme zakoupili léky, sanitární materiál a potraviny pro rohingské uprchlíky usídlené v regionu Cox’s Bazar. Distribuci zajišťujeme ve spolupráci s mezinárodní organizací MOAS, která otevřela v táboře Shamplapur nemocnici, vedle níž funguje ještě jedna další v táboře Unchiprang. Jde o antibiotika, léky pro děti, analgetika, léky proti zánětům a další, stejně jako potřeby pro rychlou diagnostiku a injekční roztoky. Zajistili jsme také lékařské vybavení, jako jsou EKG, přenosný ekograf, CTG a kardiomonitor, diapozitivy nezbytné k lékařským konzultacím a řešení urgentních případů. To hlavní, čemu se však věnujeme, je distribuce potravin, zvláště pro novorozence.
Velká většina uprchlíků překročila hranici po zemi, jedinou možnou cestou, která existuje, zatímco ostatní dospěli do Bangladéše po moři. Všichni uprchli před etnickými čistkami v Barmě (Myanmaru) a jejich počet každým dnem stoupá. Tisíce nově příchozích spí v improvizovaných přístřešcích s plastovými střechami a v lehkých stanech, které jim poskytly skupiny pomoci. Vůdčí představitelé rohingské komunity oznámili, že jejich lidé trpí v noci velikou zimou. Nedávné deště způsobily pokles teplot.
S příchodem zimy potřebují Rohingové již dnes velmi nutně teplé oblečení. Ochlazení vyvolané deštěm a větrem totiž jejich utrpení ještě zvyšuje. Dále potřebují také solidní přístřešky, pitnou vodu, zdravotnickou službu… Nejvíce trpí děti a staří lidé – vlivem zimy u nich propukly nemoci, zvláště záněty dýchacích cest.
Proto bylo cílem naší první cesty do této oblasti navázat spolupráci s místní charitou, s indonéskou Muhammadiyah (muslimská nevládní organizace) a dalšími organizacemi, které v současnosti v uprchlických táborech působí, abychom mohli pokračovat v našem programu pomoci i v následujících týdnech a měsících.
Pokud chcete pomoci i vy, můžete zde.