Během letošní 33. Modlitby za mír měl papež František promluvu ke shromážděným zástupcům církví, společenství a náboženství.
S radostí a vděčností zdravím kardinála Carlose Osoro Sierru, madridského arcibiskupa, a vás všechny, představitele církví, křesťanských komunit a světových náboženství, shromážděné v Madridu při příležitosti 33. setkání Modlitby za mír, organizovaného Komunitou Sant’Egidio společně s madridskou arcidiecézí. Je mi zdrojem potěšení sledovat tuto pouť míru, která začala Světovým dnem Modlitby za mír, vyhlášeným svatým Janem Pavlem II. v Assisi v říjnu 1986 a nebyla nikdy přerušena, naopak pokračuje a roste v počtu účastníků a v ovoci dobra. Tato pouť prošla kraji a městy, aby svědčila o síle „ducha Assisi“, kterým je modlitba k Bohu a propagace míru mezi národy.
Tento rok její itinerář dosáhl Madridu, aby zde proběhla reflexe tématu „Mír bez hranic“. Mysli se nabízí minulost před třiceti lety, kdy v srdci Evropy padla Berlínská zeď a bylo ukončeno rozdělení kontinentu, které způsobilo tolik utrpení. Od Berlína po celou východní Evropu byla toho dne zažehnuta nové naděje na mír, která se šířila do celého světa. Pád té zdi vpravdě napomohla uspíšit modlitba za mír mnoha synů a dcer Božích. Biblický příběh Jericha nám nadto připomíná, že zdi padají po obležení modlitbou, nikoliv silou; padají s touhou po pokoji namísto po podrobení; padají, když sníme o dobré budoucnosti pro všechny. Z tohoto důvodu je nezbytné se neustále modlit a komunikovat v perspektivě míru: Ovoce přijde! Nemějme strach, protože Pán naslouchá modlitbě svého věrného lidu!
Naneštěstí jsme za první dvě desetiletí 21. století sledovali s velkým smutkem mrhání darem Božím, kterým je mír, a který byl promrhán novými válkami a pozdvihováním nových zdí a bariér. Jsme si přece vědomi, že mír musí setrvale růst po každou generaci skrze dialog, setkávání a vyjednávání. Jestliže toužíme po dobru pro národy a svět, je nelogické omezovat prostor, rozdělovat národy – nebo ještě hůře, bojovat mezi sebou, odmítat pohostinnost těm, kteří ji potřebují. Tak se svět „rozpadá“ stejným násilím, s nímž kazíme životní prostředí a ničíme náš společný domov, který však potřebuje naopak lásku, péči, respekt, tak jako lidstvo potřebuje volání po míru a bratrství. Společný dům nemá zdi, které by jeho obyvatele rozdělovaly a působily konflikty. Spíše potřebuje otevřené dveře, které umožní komunikaci, setkávání, spolupráci na společném životě v míru při respektování rozdílů a posilování vazeb zodpovědnosti. Mír je jako dům s mnoha místnostmi, v nichž jsme povoláni žít. Mír nemá hranice. Vždy, bez výjimky. To byla touha svatého Jana XXIII., který se odhodlal v těžkém čase promluvit ke všem věřícím a lidem dobré vůle o „míru ve všech zemích“.
Vážení představitelé církví, křesťanských komunit a velkých světových náboženství, tímto setkáním vám chci říci, že jsem v těchto dnech po vašem boku a spolu s vámi volám po míru od Jediného, který nám jej může dát. V tradici těchto Mezinárodních setkání Modlitby za mír – tak jako toho v roce 2016 v Assisi, jehož jsem se zúčastnil – má modlitba stoupající k Bohu nezbytné a určující místo. Jsme sjednoceni společným cítěním bez jakéhokoliv zmatení. Jsme si navzájem po boku, bez zmatení! Touha po míru je nám společná napříč různorodými zkušenostmi a náboženskými tradicemi.
Jako věřící si jsme vědomi toho, že modlitba je kořenem míru. Ti, kteří se modlí, jsou přátelé Boží, jako byl Abraham, vzor muže víry a naděje. Modlitba za mír nás v tomto čase poznamenaném tolika konflikty a násilím sjednocuje ještě více, nad všechny rozdíly, ve sdíleném závazku pro bratrštější svět.
Jsme si vědomi, že bratrství mezi věřícími je vedle bariér proti nepřátelství a válkám také kvasem bratrství mezi národy. V tomto duchu jsem v únoru podepsal společně s Velkým imámem Al-Azharu v Abu Dhabi dokument „Lidské bratrství pro světový mír a soužití“. Je to důležitý krok na cestě ke světovému míru. Spolu jsme potvrdili že „náboženství nesmí nikdy podněcovat válku, nenávistné postoje, nepřátelství a extremismus, ani násilí nebo prolévání krve“. Přeji si svěřit vám všem, kteří se účastníte tohoto setkání Modlitby za mír, návrhy tohoto dokumentu. 800 let po setkání svatého Františka se sultánem inspiroval duch Assisi dílo, které nás dovedlo k události v Abu Dhabi.
Žijeme v obtížném čase pro svět. Musíme se připojit – řekl bych jediným srdcem a jediným hlasem – k volání že mír nemá hranice. Volání, které vystoupá z našich srdcí. Je to opravdu tam, v srdcích, kde musíme vymýtit hranice, které nás dělí a staví proti sobě; je to v srdcích, kde musíme zasít cit pro mír a bratrství.
Vážení představitelé církví, křesťanských společenství a velkých světových náboženství, muži a ženy dobré vůle účastnící se tohoto setkání, i vy jste dostali ohromný úkol míru. Kéž nám Bůh míru nadělí hojnost moudrosti, odvahy, štědrosti a vytrvalosti.
Papež František, Vatikán, 13. září 2019