„Kde je to místo, kde Ježíš býval nejčastěji? Kde bylo možné potkat Ježíše? Na ulici. Zdálo se, že je Ježíš bezdomovec, protože byl stále na ulici. Jeho život se odehrával na ulici. Tedy pokud chcete potkat Ježíše, nezůstávejte uzavřeni v kostele, ale vyjděte na ulici.“ (papež František)
Už třetí zimu jsme vařili polévky pro lidi bez domova. Kromě husté polévky jsme nabízeli blízkost a rozhovor. Naše rozhovory byli spíš nasloucháním toho, čím člověk žije, co ho těší a trápí. Někdy dostaneme lekci z boxu, někdy se pokoušíme společně zpívat, někdy jenom mluvíme o zážitcích z hor. Nebo zapalujeme svíčky a vzpomínáme na přítele, který nás náhle opustil, nebo se díváme spolu na fotky jejich dětí a mluvíme o našich vztazích. Jsme tam zkrátka spolu především jako člověk s člověkem.
Uvědomuji si, jak výjimečná příležitost to pro nás všechny je- různí lidé se potkáváme v kuchyni i na ulici. Do vaření a rozdávání polévek se zapojilo přes 30 mladých lidí. Spolupracujeme společně lidé z různých církví (Církev bratrská, adventisté, katolíci), ale i lidé hledající, naši kamarádi, spolužáci, které tento nápad taky oslovil. Na ulici pak s polévkou jsme mohli mluvit a navazovat vztahy s různými lidmi a potkat i naše přátele z komunity Sant´Egidio. Těším se všem těm setkáváním, protože o tom je především celé vaření.
Ze začátku jsem zápasila s vlastními předsudky i strachem, ale jak jsem začala rozpoznávat tváře a přiřaďovat si k nim i jména, začala jsem se dívat jinak. Najednou jsem měla před sebou osobní příběhy konkrétních lidí. Jejich příběhy jsou častokrát jiné než ten můj. Jejich touhy ale nejsou tak jiné než ty moje. A uvědomila jsem si, že když trochu dávám, mnohem více můžu přijmout – Krista, který je přítomen v těch nejzranitelnějších na tom nejméně očekávaném místě. Jsem moc ráda, že jsme se mohli stát malou součástí něčeho většího, co tvoří Sant´Egidio mezi chudými už tolik let v Brně.
(vice fotografií z aktivit pořádaných Církví bratrskou najdete Také tady a tady)
Mária Uhlíková (za mladých v Církve bratrské v Brně)