Na severní periferii Lomé, hlavního města západoafrického Toga, byla 17. října 2017 z iniciativy Komunity Sant’Egidio podepsána dohoda, jež zaručuje dětem ulice …
Na začátku října uspořádala Komunita Sant’Egidio v hlavním kubánském městě Havaně konferenci s názvem Cesty míru (španělsky Caminos de Paz). Po …
Setkání se uskutečnilo 20.-24. září 2017. Stovky mladých z celé Evropy přišly na toto místo, aby odsoudily vše, co může směřovat k nespravedlnosti a válce.
Smyslem akce je poučit se z historie obrovského utrpení druhé světové války a holocaustu, a to prostřednictvím návštěvy koncentračního tábora Osvětim a také skrze nasloucháním těm, který holocaust přežili.
I přes množství problémů a velmi obtížnou celkovou situaci lze pozorovat první výsledky mírového procesu ve Středoafrické republice. Poté, co v uplynulých dnech složila své zbraně první politicko-vojenská skupina v hlavním městě Bangui, začala během čtvrtka 21. září odzbrojovat také další dvě ze třinácti hnutí, která přistoupila k paktu podepsanému v Římě 19. června 2017. Stalo se tak za přítomnosti představitelů středoafrické vlády, OSN a Komunity Sant’Egidio, které v průběhu posledních let prosazují v zemi proces smíření. Nejprve složilo mnoho členů UFR (Unie republikánských sil) samopaly, granáty, pušky a munici ve městě Bouar a poté se totéž opakovalo ve vesnici Zoukombo ze strany zástupců FDPC (Demokratická fronta středoafrického lidu).
Dramatický exodus rohingské menšiny v Barmě vyvolal v těchto dnech skutečnou humanitární krizi. Rohingyové jsou sunitští muslimové s vlastním dialektem a kulturou, kteří ve většinové budhistické barmské společnosti představují dlouhodobě utlačovanou etnickou skupinu. V průběhu uplynulých týdnů uprchlo z Barmy kolem 410 tisíc Rohingyů do sousedního Bangladéše, konkrétně do oblasti Rakhine, která se nachází nedaleko barmské hranice.
Dalších 35 lidí přišlo do Evropy z Aleppa, Damašku, Homsu a dalších syrských měst. Jsou mezi nimi křesťané a muslimové.
Papež Františe
k hovoří o migrantech jazykem, jenž se liší od toho, který používá většina evropských vlád. Obzvláště ty, které považují uzavření hranic za obranu křesťanské a národní identity. Obvinění vznášená vůči papeži, tvrdící, že obhajuje „zavržené osoby země“ a zároveň ignoruje důvody jednotlivých států, nejsou žádnou novinkou. Papež je naproti tomu přesvědčen, že migrace představuje historický fenomén, který je třeba řídit humánně a prozíravě: „Přijímat, chránit, podporovat a integrovat“ – to jsou čtyři slova, kolem kterých se točí jeho poselství ke světovému dni migrantů a uprchlíků 2018, jež představil včera. Připomíná v něm hodnotu osoby každého migranta a jeho práva uznávaná na mezinárodní úrovni. Papež zde například uvádí: „Kolektivní a svévolné vyhánění migrantů a uprchlíků nepředstavuje adekvátní řešení, zvláště pokud se uplatňuje vůči zemím, které nerespektují důstojnost člověka a jeho základní práva“.