I přes množství problémů a velmi obtížnou celkovou situaci lze pozorovat první výsledky mírového procesu ve Středoafrické republice. Poté, co v uplynulých dnech složila své zbraně první politicko-vojenská skupina v hlavním městě Bangui, začala během čtvrtka 21. září odzbrojovat také další dvě ze třinácti hnutí, která přistoupila k paktu podepsanému v Římě 19. června 2017. Stalo se tak za přítomnosti představitelů středoafrické vlády, OSN a Komunity Sant’Egidio, které v průběhu posledních let prosazují v zemi proces smíření. Nejprve složilo mnoho členů UFR (Unie republikánských sil) samopaly, granáty, pušky a munici ve městě Bouar a poté se totéž opakovalo ve vesnici Zoukombo ze strany zástupců FDPC (Demokratická fronta středoafrického lidu).
News
Pomozme barmským uprchlíkům
Dramatický exodus rohingské menšiny v Barmě vyvolal v těchto dnech skutečnou humanitární krizi. Rohingyové jsou sunitští muslimové s vlastním dialektem a kulturou, kteří ve většinové budhistické barmské společnosti představují dlouhodobě utlačovanou etnickou skupinu. V průběhu uplynulých týdnů uprchlo z Barmy kolem 410 tisíc Rohingyů do sousedního Bangladéše, konkrétně do oblasti Rakhine, která se nachází nedaleko barmské hranice.
Do Evropy přišlo v rámci humanitárních koridorů dalších 35 uprchlíků
Dalších 35 lidí přišlo do Evropy z Aleppa, Damašku, Homsu a dalších syrských měst. Jsou mezi nimi křesťané a muslimové.
Andrea Riccardi o poselství papeže Františka ohledně uprchlíků
Papež Františe
k hovoří o migrantech jazykem, jenž se liší od toho, který používá většina evropských vlád. Obzvláště ty, které považují uzavření hranic za obranu křesťanské a národní identity. Obvinění vznášená vůči papeži, tvrdící, že obhajuje „zavržené osoby země“ a zároveň ignoruje důvody jednotlivých států, nejsou žádnou novinkou. Papež je naproti tomu přesvědčen, že migrace představuje historický fenomén, který je třeba řídit humánně a prozíravě: „Přijímat, chránit, podporovat a integrovat“ – to jsou čtyři slova, kolem kterých se točí jeho poselství ke světovému dni migrantů a uprchlíků 2018, jež představil včera. Připomíná v něm hodnotu osoby každého migranta a jeho práva uznávaná na mezinárodní úrovni. Papež zde například uvádí: „Kolektivní a svévolné vyhánění migrantů a uprchlíků nepředstavuje adekvátní řešení, zvláště pokud se uplatňuje vůči zemím, které nerespektují důstojnost člověka a jeho základní práva“.
„Nevěděli jsme, co je Slovensko“ říká Irácký uprchlík Morees
Chtěl být učitelem arabštiny. Čtyři měsíce mu zbývaly do skončení studií na univerzitě, když se musel ze dne na den vystěhovat. Irák opustil i s rodinou kvůli útokům Islámského státu. “Bylo to pro nás těžké, protože jsme měli všechno, a najednou jsme to ztratili. Z Karakoše jsme museli utéct, protože byla válka, bombardovalo se, lidé umírali. Dostali jsme se na sever do Erbilu. Spali jsme ve stanech, čtyři dny jsem přespával v autě. Potom jsme asi rok žili v karavanu. Pocítil jsem, jak žijí chudí lidé. To je můj příběh,” řekl Morees Gagy na jedné z dopoledních přednášek. Dotazy jsme mu museli překládat do slovenštiny (kterou se zvládl skvěle naučit za jeden rok). Češtině přece jen tolik nerozumí.
Program „Svoboda vězňům“ pro děti ulice v Kamerunu
Ve věznici Maroua na severu Kamerunu žije množství nezletilých, a to i přestože se jedná o vězení pro dospělé. Mnoho z nich tvoří děti, které byly uneseny (někdy dokonce prodány) různými ozbrojenými skupinami, které řádí v tomto regionu – mezi nimi zvláště Boko Haram na hranicích s Nigérií – aby se z nich stali dětští vojáci. Komunita Sant’Egidio z města Maroua je pravidelně navštěvuje a nabízí jim školní výuku, aby jim usnadnila opětovné zapojení do společnosti, až jim trest vyprší. Nejprve se učí číst a psát, což mnoho z nich neovládá.
Vítání uprchlíků v sicilském přístavu Katánie
„Je krásné darovat objetí, útěchu, úsměv! Viděli jsme jejich rozbolavělé nohy, jejich barevné sandály…“ V sicilské Katánii je při přistání člunů s migranty v přístavu vždycky někdo, kdo vítá nezletilé cizince bez doprovodu během jejich vylodění. Přivítat s otevřenou náručí toho, kdo vstupuje na italskou půdu, darovat úsměv, hračku nebo pohlazení, to je ten nejúčinnější způsob, jak zaplašit úzkost mladých migrantů, kteří právě dorazili.